Pohled do historie - Moravany

Do farního obvodu moravanského počítají se : Moravany, Slepotice, Bělešovice, Platensko, Jiřičky a Lipec. Patronem jest náboženský fond. Dle direktáře na rok 1914 měla 1604 katolíky, 11 evangelíků helv. v.
MORAVANY, ves 2 1/4 hod. vzálená jihozáp. od Holic na mírné stráni k severu skloněné a při trati státní dráhy, která tu má od Pardubic druhou stanici. R. 1900 měly 143 domy s 934 obyv.česk., r. 1910 166 domů s 962 obyvateli. Vzrůst a čilý život této obce připsati musíme na vrub železniční stanici a vzmáhajícímu se průmyslu. Jest zde farní chrám sv. Petra a Pavla, trojtřídní škola v jednopatrové budově, c.k. pošta a telegrafní úřad, akc. cukrovarzaložený r. 1872, spolková mlékárna z r. 1884, záložna od r. 1883, Hospodářská beseda založ. 1890, sbor dobrovol. hasičů založ. r. 1881, spolek vojenských vysloužilců založ. 1884, Krejcarový spolek pro podporu chudé mládeže založ. r. 1889.
Moravany leží uprostřed širých a úrodných polí a lučin, lesů tu není daleko. Nad okolí jejich vypínají se pahorky: východně od Prachovic Hláveč ( 242 m ), Ceradský kopec ( 234 m ) vých. u Platenic, Kaplička ( 257 m ) severových. u Platenic a západně od téže vsi Barvův kopec a blízký Rarakův kopec či Radák, oba 236 m vysoké. Hláveč i Barvův kopec jsou homolovité, půda jest na nich těžká, úrodná. Na počátku minulého století, jak možno zjistiti na staré katastrální mapě, byly oba kopce ještě zalesněny. Vrch Kaplička, nazvaný tak po kapličce na jeho temeni, má dosti prudký sklon k západu, na východ povlovně se svahuje k Litětinám; půda jeho jest jílovitá. O kopci Rarakově vypravuje se zajímavý příběh z válek napoleonských, jež podáváme v oddílu "Pověsti".
Okolím moravanským protékají struhy: Stoka, která bývá pravidelně ode žní vyschlá, Kolajka a dva menší příkopy, jež odvádějí vodu polní drenáže. Rybníků v obci není a cihelna dávno zanikla.
Na severní straně vesnice stojí se dvou stran stavebními obklopený, s třetí strany do pole a čtvrté do vsi hledící chrám sv. Petra a Pavla. Původní kostelíček, jenž stával na místě fary. byl dřevěný, ovroubený hřbitovem. Dle libri relationum z r. 1677 býval starodávný, měl kalich stříbrný, měděnou monstranci a čtyři zvony; stál k východu, byl bez věže a měl dvéře od západu. Věž byla pro sebe, jakož i márnice, byla prkny pobitá a šindelem krytá. R. 1782 položen základ k novému kostelu ke straně severní za vsí, nákladem náboženského fondu a konkretální kassy panství Pardubského i z příspěvků osadníků. Je postaven z vinarského kamene a leží ke straně východní, má 30 kroků délky a 15 šířky. Presbyteř obrácena jest k východu, má za hlavním oltářem připojenou věž, pod níž jest sakristie, do které se jde zvenčí. Sloh jeho je copový, loď podlouhlá. Jsou v něm tři oltáře, v presbyteři hlavní sv. apoštolů Petra a Pavla s tumbou kamennou a tabernakulem dřevěným. Oltářní obraz od malíře Ignáce Velse, malovaný v Litomyšli r. 1817, visí pro sebe na stěně, takže kolem oltáře může se choditi. Svícny jsou cínové, oltářní kámen s ostatky sv. Acháce a sv. Voršily svěcen byl od Arnošta arcibiskupa Pražského r. 1624. Na rákosovém stropě presbyteře jest na omítce obraz korunování Panny Marie od jesuity Kramolína, ostatní malbu provedl r. 1812 Josef Stehlík, malíř z Chocně. Na straně epištolní stojí dřevěná křtitelnice, jejíž poklop nese sochu sv. Jana Křtitele, hrubé řezby. Kazatelna jest visutá, okrouhlá, na poprsí ozdobená řezbou, představující P. Ježíše jako rozsévače a sv.Petra. 
V lodi jsou dva oltáře, sv. Jana Nepom. s dřevěnou jeho sochou z roku 1817 a s oltářním kamenem s ostatky sv.Desideria, Benedikta a Valencia, svěceným 1715 od královéhradeckého biskupa Josefa, druhý P.Marie se soškou její ve skleněné skříni a kamenem oltářním, svěceným 13.února 1828 od královéhradeckého biskupa Aloisia Jos. hrab. Kolovrata Krakovského.
Dole pod chorem visí deset obrazů sv. apoštolů od Brandla, ze zrušeného kláštera Sedleckého sem zanesených, a dobře zachovalých, jedenáctý obraz setlelý jest ve schodišti na choru, dvanáctý na choru. Kostel moravanský má stříbrný kalich, měděnou gotickou monstranci ( jednoduchou a sna d z r. 1677 ) a měděné pozlacené ciborium z r. 1844, missaly z let: 1734, 1748, 1725, 1752, 1865; rituál římsko-pražský z r.1642 a 1815. Kamenná čtverhranná věž za presbyteří má podlouhlá, okrouhlá okna, končí dvojatým železným křížem na plechové báni a nese dva zvony libého hlasu, prvý s obrazem sv. Kříže má nápis: "Leta Panie MDLXXXVI slyt gest tento zwon ke czti a chwale Bozi od Mistar Eliasse Swobody w Hradczi Kralowe nad Labem". druhý zvon bez obrazu má nápis kolem koruny: "Omnipotenti Deo et sanctis Patronis. anno MCCCCC".
Chrám moravanský býval v staré době farním a r. 1350 byl odstoupen k biskupství Litomyšlskému ( *že by moravští páni ze Švabenic zalidnili tuto osadu, jak uvádí P. Jos. Nechvíle, nemáme dokladů, a jmenovaný spisovatel mýlil se asi Moravany blíže potoka Bobravy na Moravě ).
Později byl do 23.září r. 1806 chrám moravanský filiálním od Rovně, a sice již r. 1615 a 1645 v spisku "Příjmy bývalých far na panství Pardubském z r. 1615 a 1645" píše se o faře v Moravanech: "Item k té faře (Roveňské) náleží filiální kostel ve vsi Moravanech, odkud se žádného desátku obilního za starodávna neschází, toliko za každou mši sv. a za oběd z důchodů zádušních 2 kopy míš. se dává, co nyní čtyřikráte do roka se vykonává, a tak přichází 8 kop."
Později, když obec uvolila se platiti faráři roveňskému 9 korců žita, konány tu byly služby boží osmnáctkráte do roka, což později vykoupeno za 7 zl., které až do r.1875 dostával roveňský farář; nyní béře je farář moravanský. R. 1806 byla tu zřízena lokalie, kteráž 16.listop. r. 1854 za faru byla povýšena a 400 zl. stř. ročního příjmu nadána; stojí i s kostelem pod patronátem náboženského fondu. Fara byla vystavěna teprve r. 1808 zpokladny nábožen. fondu a proto museli první lokalisté bydleti v najatém bytě v čís. 11.
R. 1817 byly v kostele štafirovány oltáře a varhany za 50 zl. v Kunvaldě. Ještě zasluhuje zmínky stará kalichovitá křtitelnice z hrubozrného pískovce, sloužící v kostele za kropenku.
Správci duchovními tu byli: 1. František Rauprík, narozen v Praze, odstěhoval se roku 1807 30. června do Plotišť, 2. Josef Paukrt, admin., narozen ve Třech Dvorech, působil prve v Kuněticích, 3. Jan Sauer, admin., dříve kapl. roveňský, narozen ve Vysokém Mýtě, zemřel r. 1834 ve Rváčově u Nasavrk, 4. František Ubrich, druhý lokalista od roku 1810, dříve katecheta v Pardubicích, odešel do Řepník, 5. Josef Heeger z Absdorfu působil zde od roku 1821 - 1824 a pak v Dobřenicích, 6. Ant. Vambera, rodák z Hlinska, odešel do Borovnice, a působil zde několik dní místo něho 7. Ant. Zidko, kaplan, 8. Jiří Kupka ze Třebechovic, kaplan chrastecký, byl tu administrátorem, od r. 1845 třetím lokalistou a od r. 1854 do r. 1862 farářem. 
Týž r. 1861 zvolen vikářem a v listopadu 1862 děkanem v Pardubicích. 9. správcem duchovním byl tu Josef Janeček z Dlouhé Vsi, kaplan roveňský, 10. Jos. Machač z Chotče, jenž tu 22. června 1867 zemřel, 11. Frant. Turovský z Týnice n. L., 12. od října 1867 do února 1868 Frant. Krblich z Týnice n. L., o tomto zmiňuje se učitel zdejší Cítta, že miloval učitele a přál mu mnohého výddělku, 13. Jan Materna z Hory Kutné (do března 1872), 14. Josef Wejcl z Dobřišky (od 1. října 1872 čtvrtým far.), 15. Leopold Mazáč ze Supí Hory, farář z Kříželic, působil zde 4 roky, 16. Frant. Tauchman, kaplan z Bělé (15. května 1878 ustanoven pátým farářem), 17. Jan Hoffman ze Zvole, působil tu krátce, zemřelť 9. listopadu 1883 v 33. roce věku svého, 18. Josef Zajíc, kaplan dašický, admin., 19. Ant. Knapp z Podůlší, kaplan jaroměřský, farář oumyslovický, působil tu od roku 1883.
Původní příjmy duchovních správců záležely z rozličných dávek: "železné krávy", jež poskytly 18 zl. 05 kr., nájem ze zádušních pozemků a desátek r. 1840 činily 335 zl. 12 1/2 kr. st., k nimž přičísti dlužno užitek ze 4 měr louky a 6 měr pole u Platěnic. Jmenované pozemky pro velkou vzdálenost r. 1849 prodány a faře koupeno 6 měr pole za 144 zl. v rybníce "Platenským". Štola průměrně dává roč. 200 zl.O škole pojednali jsme již v oddílu "Školství" ( str. 193., II. d.).
Mládež zdejší bývala přiškolena ke Slepoticům, kdež byla škola odedávna. Moravanská škola zřízena s ustanovením localie r. 1808 a přiškoleny k ní: Moravany, Platenice a Treudorf (Jiřičky). Roku 1854 bylo školních dětí 125, o p a k o v a n t ů 51 (v Moravanech 28, v Platenicích 17, v Treudorfu 6). První učitel Jiří Novotný, naroz. r. 1776, druhý Jos. Baudyš od r. 1820, třetí Jos. Sedmík, čtvrtý Ant. Cítta, pak Jos. Wiesner, Jos. Tichý a nyní Jan Aust. Že škola moravanská stala se údem dědictví sv. Jana Nepomuckého v Praze a sv. Cyrilla a Methoda v Brně, dlužno děkovati kartám. 
R. 1851 zahráli sobě někteří sousedé moravanští zapovězenou hru v karty, za což odsouzeni ku pokutě peněžité. Toho užil dp. Jiří Kupka, farář místní, a žádal okres. soud, by obrátil peníze na členství sv. |Janské a sv. C illské. Stará budova školní u starého hřbitova jest dnes úplně změněna. V r. 1853 bylo služného 151 zl. 56 kr. Os roku 1854 226 zl 2 1/4 kr., r. 1856 273 zl. 29 1/2 kr., r. 1859 zl. 278.88, r. 1870 440 zl., 4 sáhy dříví dávati musela vrchnost pardubická škole do r. 1864. Roku 1876 jednotřídka rozšířena o druhou třídu a r. 1886 rozšířena o třídu třetí. Dětí: r. 1835- 134, r. 1845- 135, r. 1855- 138, r. 1865- 146, r. 1906- 201. Nová budova školní vystavěna r. 1879 a vysvěcena 28. září 1879.
Dodáváme jen pořad prvních podučitelů: Frant. Zobín, Bedř. Trojan, Jindř. Janeček, Ant. Topič, Jaroslav Svoboda, Frant. Krátký, Jan Novotný. Když roku 1886 rozšířena škola o třídu, zvolen učitelem Hynek Michálek, po němž byl Ant. Šilhán.
Nádraží bylo zbudováno roku 1841, telegraf zřízen 1847. Stavební kámen dováží se do Moravan z Chocně, Škrovádu, Boru, cihly z Úhřetic, Pošívalky u Chroustovic, Holic a tašky zvláště z Mýta Vys. (Cukrovar a škola mají kryt břidličný .)
Písku na stavbu jest dosti kolem obce. Dříve, kdy bylo tu více mokřadů, ukazovala se světýlka u Olšin, u připojení lokální dráhy k dráze státní, a starý Chvojka vypravoval, že za stara ohnivý muž chodíval sedati na okno k Bořkovům.
V posledních letech vychází v Moravanech časopis "Vzdělání lidu" s přílohou "Vzkříšení", které vydává a pečlivě v duchu národním a pokrokovém rediguje učitel Eduard Navrátil.
Eduard Navrátil narodil se 5.února 1873 ve Chvojenci. Jeho otec byl probudivý, uvědomělý rolník, stojící v čele kulturního i hospodářského probuzení ve Chvojenci. Když Eduard vychodil dvoutřídní školu ve svém rodišti a tři ročníky reálky v Pardubicích, studoval na učitelském ústavě v Hradci Král., kdež už s některými druhy hlásil se k Mladočechům, ovšem tehdejšího rázu, a k hlubším studiím mimoškolním, najmě poměrů sociálních, náboženských přivedly jej edice Pelclovy, Laichterovy, realismus, nadšení pro apoštolskou práci mezi lidem naším za heslem "Osvětou k svobodě", jemuž věnoval již první léta své učitelské působnosti v Ždánicích, Rovni, Cholticích, Holicích a Chvojenci. Výsledkem pilných studií v dřívějších letech, systemisování poznatků, prohlubování názorů na svět byla jeho drobná práce národní po venkově našem a články v časopisech: Vzdělání lidu ( "Jak lid vzdělávat?" v č.1 a 6. III.roč. 1905 ), Osvětě lidu, Pernštýnu, Neodvisl.Listech, Škole našeho venkova, jež byly základem další spisovatelské a vydavatelské činnosti Navrátilovy. R. 1903 počal vydávati 10.října Vzdělání lidu, od 5.prosince 1905 Vzkříšení. O těchto časopisech vřele píše Dr.Wagner ve své knize "Ve stopách Krameriusových" a později v Jiskře, Dědictví Komenského a j. 
Vedle této záslužné, horlivé a úmorné činnosti, směřující k realisování buditelských ideálů, při níž mladému pracovníkovi hlava sešedivěla a utrpěl i velkou ránu finanční, byl činným zvláště v Besedě ve Chvojenci, pracuje v Sokole v Moravanech, kde jest vzorná čítárna s 90 revuemi a časopisy, vzorná knihovna a extense, pak jako předseda vzdělávacího sboru Sokola župy Východočeské aj.
Budoucnost zajisté ocení náležitě práci Navrátilovu a tím také našeho národního učitelstva. Končíme slovy táborské Jiskry: "Venkovské místo Moravany, neveliké, nevynikající ani polohou, ani bohatstvím, stalo se důležitým ohniskem lidové osvěty, takovou Dobřanskou farou st. XX., o níž se jednou vděčně a uznale bude mluviti, až tato vzácná činnost pokroková bude hledaným kořínkem široce rozvětveného stromu rozložité koruny a výborného ovoce. Až se půjde po stopách lidové výchovy kulturní i hospodářské historickou methodou, jméno Navrátilovo teprve bude uznáváno."

Vybráno z Monografie Pardubicko-Holicko-Přeloučsko

PŘIPRAVOVANÉ AKCE

čt 21 zář, 2017 18:30 - 19:30
Cvičení pro ženy v Moravanech - BODYFORM
po 25 zář, 2017 18:30 - 19:30
Cvičení pro ženy v Moravanech - BODYFORM
čt 28 zář, 2017 18:30 - 19:30
Cvičení pro ženy v Moravanech - BODYFORM
po 02 říj, 2017 18:30 - 19:30
Cvičení pro ženy v Moravanech - BODYFORM
čt 05 říj, 2017 18:30 - 19:30
Cvičení pro ženy v Moravanech - BODYFORM
pá 06 říj, 2017 17:00 -
DRAKIÁDA U DUHOVÉHO JEZERA
po 09 říj, 2017 18:30 - 19:30
Cvičení pro ženy v Moravanech - BODYFORM

Důležitá hlášení

Obecně závazné vyhlášky

SLUŽBY

Vinaora Nivo Slider 3.xVinaora Nivo Slider 3.xVinaora Nivo Slider 3.xVinaora Nivo Slider 3.x